Epilepsie a těhotenství
Epilepsie je nemoc, kterou trpí 1 těhotná ze 200 těhotných.
U žen - epileptiček jsou dva úhly pohledu, které stojí proti sobě, kdy obě situace ohrožují plod i matku. Jde o záchvaty během těhotenství a o teratogenitu (= negativní vliv na plod) antiepileptik.
Vliv těhotenství na kompenzaci záchvatů je variabilní, u každé ženy individuální a nedá se předpovědět, jakým způsobem se ovlivní frekvence záchvatů během těhotenství, kdy u 20 – 46% žen - epileptiček dochází ke zvýšení záchvatů, u 7 – 25% žen s epilepsií je frekvence nižší a u 50 - 83% žen s epilepsií se frekvence epileptických záchvatů nemění.
Příčinou změny frekvence epileptických záchvatů během těhotenství jsou:
změny koncentrací hormonů
změny hladin antiepileptik v krvi (těhotná má větší hmotnost, jinak u ní probíhají fyziologické pochody než u netěhotných, atd.)
nedostatek spánku
stres v těhotenství, strach z teratogenity (= negativního vlivu na plod)
Jako nejrizikovější pro poškození plodu je období I. trimestru, v tomto období je nejkritičtější 3 - 8 týden po početí. Protože ve 3 - 8 týdnu po početí většinou žena ještě nemusí vědět, že je těhotná, je NEZBYTNÉ PLÁNOVAT TĚHOTENSTVÍ, informovat svého neurologa minimálně 6 měsíců, ale raději 12 měsíců před tím, než chce žena- epileptička otěhotnět. Neurolog ve spolupráci s ženou se snaží optimalizovat léčbu epilepsie, kdy IDEÁLEM je jedno antiepileptikum v co nejnižší dávce, při které jsou epileptické záchvaty pod kontrolou. Aby byl čas na takovou optimalizaci léčby epilepsie, je nutné plánování těhotenství, včasné infomování neurologa a spolupráce neurologa s ženou-epileptičkou. V některých konkrétních případech může neurolog ženě-epileptičce nabídnout přerušení léčby antiepileptiky během těhotenství (např. když je žena 2 roky bez epileptických záchvatů, kdy zároveň závisí na průběhu záchvatů), ovšem rozhodnutí o vysazení antiepileptické léčby závisí na samotné ženě.
Antiepileptická léčba se nemá upravovat až v okamžiku, kdy žena zjistí, že je těhotná! (z důvodů uvedených dříve)
Ideálně minimálně 3 měsíce před početím a během I. trimestru, pro snížení rizika defektu neurální trubice je u všech žen doporučováno, aby užívaly kyselinu listovou. U žen bez epilepsie se doporučuje 0,4mg kyseliny listové za den, u žen s epilepsií se doporučuje 5mg kyseliny listové denně (předepíše praktický lékař nebo neurolog)
Ženy s epilepsií se zabývají otázkou zda brát antiepileptika a vystavit sebe a plod riziku epileptického záchvatu nebo zda během těhotenství užívat antiepileptika. Rozhodnutí je na ženě.
RIZIKO ze strany epileptických záchvatů pro plod a matku:
Jako riziko je považováno 5 velkých epileptických záchvatů, kdy záleží na tom, o jak dlouhé záchvaty se jedná, a o jak hluboké epileptické záchvaty šlo (= zda a jak dlouho byl plod vystaven nedostatku kyslíku). Při záchvatu mohou být zvýšené stahy dělohy, změny placentárního průtoku (= zásobení plodu živinami a kyslíkem), hrozí abrupce (=přetržení) placenty, potrat, předčasný porod.
Může se vyskytnout velká vývojová vada, malá vývojová vada, psychická retardace, intrauterinní růstová retardace
VELKÁ VÝVOJOVÁ VADA: odhaduje se, že u ženy s jedním antiepileptikem je riziko 2 - 3 x vyšší než u těhotných bez epilepsie = plod ženy bez epilepsie má riziko, že se narodí s velkou vývojovou vadou v 0,5 - 2%, plod ženy s epilepsií má riziko, že se narodí s velkou vývojovou vadou ve 2 - 4% = žena s epilepsií, která užívá 1 antiepileptikum, má 90% šanci, že se ji narodí zdravé dítě!!
MALÁ VÝVOJOVÁ VADA je označována strukturální odchylka od normy, které neovlivňují kvalitu života, např. hypoplazie distálních článků prstů a nehtů, široký kořen nosu, nízko posazené ušní boltce, obočí tvaru V, nepravidelné zuby, krátké prsty
U plodů žen s epilepsií se odhaduje riziko výskytu 2 - 2,5x vyšší než výskyt u ostatní populace, tedy na 6 - 20% dětí žen s epilepsií.
PSYCHICKÁ RETARDACE
INTRAUTERINNÍ RŮSTOVÁ RETARDACE ( u 7- 10% žen - epileptiček, kdy je porodní hmotnost dítěte pod 2.500g)
KOJENÍ
