Cestování

  

Cestovatel by měl začít u svého praktického lékaře a to s výrazným časovým předstihem.

Při této návštěvě získá základní informace o svém zdravotním stavu, očkování a pokud je zde cestovatel v trvalém léčení, na výměnném poukaze sdělit na pracoviště cestovní medicíny několik slov o základním onemocnění a jeho medikamentózní léčbě.

Toto je zejména důležité u některých skupin nemocných, např. diabetiků, hypertoniků, kardiaků, pacientů na léčbě kortikoidy či hormony, imunosupresivy apod. Pacientovi s diuretiky při cestě do  horkých tropů nutno upravit terapii, u nefrolitiáz  je třeba přizpůsobit pitný a solný režim, u arytmií, lupenky či některých chronických nervových onemocnění jsou kontraindikována některá antimalarika a podobně. Tyto informace mají následně sloužit při posuzování způsobilosti pacienta před cestou do zahraničí.

Další návštěva má následovat na specializovaném pracovišti cestovní medicíny. Zde je  upřesněna trasa cesty s přihlédnutím na klimatické, geografické, kulturní, náboženské a epidemiologické podmínky v cílové zemi, zohledněn styl cestování, (individuální-cestovní kancelář), roční období (monzuny, sezónní výskyt chorob), úroveň cestování (s batohem pod stan, turistické ubytovny, kategorie hotelu, *****, apod.). 

První otázkou, která musí být zodpovězena před výjezdem je, zda cestovatelův zdravotní stav tuto cestu umožňuje, pokud ano za jakých podmínek případně s jakým omezením.

Dalším krokem vedoucím ke snížení zdravotních rizik na cestách je očkování. Individuálně je stanoven lékařem na specializovaném pracovišti cestovní medicíny očkovací plán, který všechny výše zmíněné aspekty zohlední. Velice obtížné je očkování v případech s nedostatkem času. Kombinace jednotlivých dávek několika očkování je možná, zejména u zdravých osob, ale intervaly mezi jednotlivými dávkami je třeba dodržet, některá očkování mají větší reaktibilitu a není vhodné je kombinovat i když je to teoreticky možné. U některých vakcinací je pak třeba zvážit zda výsledný efekt očkování je přiměřený podstoupenému riziku vakcinace či očkování je opravdu nutné.

Pro případ onemocnění na cestách doporučíme cestovateli malou lékárničku, jejímž základem je

obvazový materiál,

přípravek k dezinfekci ran,

lék proti teplotě a proti bolesti,

lék proti alergii,

lék proti průjmu,

lék proti zácpě,

oční kapky proti podráždění očí,

dezinfekční zásyp nebo lék proti svědění,

Vše v plastových nerozbitných obalech, rozhodně ne ve sprayovém balení, které může explodovat vlivem teploty či změn tlaku, ne v masťových základech, které lze v tropických teplotách jen obtížně uchovat a jejichž trvanlivost bývá kratší.

Rozhodně nezapomeneme přibalit dostatečné množství léků, které pacient užívá na své případné základní onemocnění. (Např. diabetik léky, které pravidelně užívá proti cukrovce)

V přiloženém letáku musí být návod k použití jednotlivých volně prodejných léků.

Pro některá teritoria přidáme preparát k dezinfekci pitné vody či repelenty. Na cestu doporučíme v případě potřeby antimalarika. Která, jak a kolik, zda užívat či je použít pouze  jako pohotovostní dávku pro samoléčení při malarickém záchvatu nutno probrat s cestovatelem opět přísně individuálně.

Riziko malárie musí někdy ustoupit kontraindikacím  použití antimalarik s ohledem na některá jiná chronická onemocnění či medikaci. Pokud si pečlivě přečteme příbalové letáky jednotlivých antimalarik, dostaneme se k závěru, antimalarika by měla být předepisována pouze lékaři, kteří jsou s problematikou prevence a léčby malárie důkladně seznámeni.

 

Do některých zemí je import i malého množství léků zakázán a pro cestu je třeba k lékárničce přidat průvodní dopis odborného pracoviště. V některých zemích je naopak absolutní nedostupnost léků a zdravotního materiálu a zde je pak cestovní lékárnička absolutní nezbytností.

 

Důležité je také upozornit cestovatele na nutnost uschování zdravotních záznamů a obalů od léků v případě akutního onemocnění v zahraničí a léčení v místě pobytu.

 

Dle statistik WHO až  80 % cestovatelů má za svého zahraničního pobytu zdravotní potíže (včetně dyspepsie, průjmu cestovatelů), 50-60 % to považuje za projev onemocnění. Tropických chorob, tj. chorob vázaných na klimatické tropické pásmo je pouze 1 %.

 

Po návratu ze zahraničí, zejména pokud cestovatel neměl nebo již nemá žádné potíže zpravidla žádnou zvláštní zdravotní péči nevyhledává. Na specializovaná pracoviště přicházejí preventivně většinou dlouhodobí cestovatelé a opakovaně cestující klienti, mnohdy profesionálové. Ostatní vzácně, spíše pak cestovatelé, kteří navštívili tato pracoviště před výjezdem. Některá pracoviště mají pouze poradenskou činnost s očkováním a následná vyšetření event. ošetření neprovádějí. Přesto však podají ve většině případů informaci, kam se obrátit.

 

Odlišnosti při cestování diabetiků, invalidních pacientů, těhotných a žen obecně, jak cestují senioři, co s některými parazitárními chorobami,  jak zacházet s cestovními či jinými průjmy, by mělo být probráno v ordinaci specialisty. 

 

 

Převzato ze ZDROJe:

Rutsch J.: Cestovní medicína; Solutio 2004/ 2005

 

 

TOPlist

 Upozornění!

Vstoupili jste na stránky, které byly vytvořeny s cílem zpřístupnit studiem a lékárnickou praxí získané informace, jejichž je autorka stránek vlastníkem, veřejnosti a pomoci ji v orientaci v oblasti samoléčení.

Poskytnuté informace v žádném případě nenahrazují komunikaci s lékařem ani lékárníkem.

Před užitím jakéhokoliv léku si přečtěte příbalový leták nebo se poraďte s lékárníkem nebo s lékařem. Autorka nezodpovídá za chybnou interpretaci informací obsažených na stránkách a není odpovědná za jakékoliv škody, které vzniknou následnými postupy či jednáním, jež jsou provedena na základě obsahu těchto stránek. Léky uvedené na stránkách mají laikům pouze osvětlit problematiku a pomoci v orientaci; jsou-li uvedeny názvy léků, jsou uvedeny nahodile pro orientaci v problematice.

Vstupem na stránky jste potvrdili, že jsem se seznámil/ seznámila s cílem i s omezením těchto stránek.