Výšková nemoc

Neshánějte léky pokoutně! Jak víte, že nejde o "drahý" cukr? Snáníte pokoutně olej do svého auta?

Před cestou se poraďte o výškové nemoci, o jejích projevech i o lécích při jejích projevech s lékařem, např. z cestovní medicíny, kam pravděpodobně půjdete!!

Následující řádky mají POUZE INFORMATIVNÍ charakter!!!

 Ve výšce nad 3.000m má obtíže 75% cestovatelů, u osob s kardiopulmonálním onemocněním mohou být obtíže už nad 1.500m.

Mírnou formou výškové nemoci je postižen každý druhý cestovatel, který se vydá do výšky nad 4.000 metrů.

 

Jak se vyvarovat výškové nemoci?

ZÁKLADEM je POMALÁ AKLIMATIZACE od výšky 3.000 metrů se stoupáním o 300 až 500 metrů denně, od výšky 4.000 metrů zpomalit stoupání na 200 až 300 výškových metrů denně.

KDE TO JDE, volíme NOCOVÁNÍ V NIŽŠÍ nadmořské výšce.

Pokud se objeví příznaky akutní výškové nemoci, POČKAT S DALŠÍM STOUPÁNÍM do jejich odeznění.

Při závažnějších projevech NEODKLADNĚ ZAHÁJIT SESTUP!

Při plícním otoku nebo mozkovém otoku se snažíme ZAMEZIT FYZICKÉ aktivitě!

DODRŽOVAT pitný režim.

VYVAROVAT SE alkoholu, kouření, hypnotik (= léky na spaní), sedativ (= léky na zklidnění) a jiných léků, navozujícíh útlum dechového centra (např. kodein, morfin,..)

Z potravin jíme raději glycidy (= cukry) častěji v menších dávkách.

MÍT v lékárničce léky pro PRVNÍ POMOC při VÝŠKOVÉ NEMOCI podle doporučení Vašeho lékaře.

Ať si cestu užijete a zároveň se vrátíte v pořádku!!!:-)

 

 

Jakým způsobem vzniká výšková nemoc?

Společnou skutečností pro všechny stavy spojené s výškovou nemocí je hypoxie (= nedostatek kyslíku ve tkáních) při nízké nabídce kyslíku. Ve výšce okolo 5.000 metrů je poloviční tlak kyslíku. To vede k poklesu parciálního tlaku kyslíku v tepenné krvi a nízké nasycenosti tepenné krve kyslíkem.

Nízký parciální tlak kyslíku vede k vazokonstrikci plícních arteriol (=stáhnutí malých tepen v plicích) a k výrazné akutní plícní hypertenzi (= vysoký tlak v plících).

Ve tkáních dochází k výrazné arteriolodilataci ( = roztáhnutí malých tepen v tkáních) a ke zvýšení tlaku na úrovni kapilár. Dochází k přestupu plazmy do tkání a k edému tkání (= otoku tkání). Nemocného ohrožuje hlavně otok mozku, protože lebka limituje prostor, do jakého může mozek otéct.

Dochází k hyperventilaci (= zrychlené prohloubené dýchání) a díky tomu dochází k hypokapnii (= snížená koncentrace oxidu uhličitého v krvi).

 

Jaké jsou projevy výškové nemoci?

AKUTNÍ VÝŠKOVÁ NEMOC

S touto formou se můžeme setkat u citlivých osob už od výšky 2,5 až 3.000metrů. Ve výšce nad 4.000 metrů je u neaklimatizovaných jedinců zcela běžná.

Trvá několik hodin až dnů. Po aklimatizaci sama vymizí, a proto léčba nebývá nutná.

K projevům patří: bolest hlavy, nechutenství, nespavost (hlavně poruchy usínání), slabost až malátnost, vzácně pocit na zvracení až zvracení. Pro bolest hlavy je typické, že se její intenzita zvýší pokud uděláme manévr, kterým se zvýší intrakraniální tlak (= tlak v hlavě) jako je např. zapnutí břišního lisu.

V profylaxi se doporučuje léčivá látka acetazolamid, v léčbě potom kombinace analgetik s gabapentinem. (!!Neshánějte léky pokoutně, ale před cestou se poraďte s lékařem, např. z cestovní medicíny, kam pravděpodobně půjdete!!)

Jediným SPOLEHLIVÝM prostředkem jak zmenšit výrazné potíže je sestoupit do nižších poloh, při menších potížích stačí adaptace na místě.

DŮLEŽITÉ je DOSTATEČNĚ pít (více se potíte + tekutina je mimo krevní oběh), PRAVIDLEM JE nejméně 4 litry denně!!!

Alkoholu se vyhýbáme, protože může prohloubit bolest hlavy!!

 

VÝŠKOVÝ PLICNÍ EDÉM ( = otok plic)

Při pobytu ve výšce nad 4.000metrů se objevuje u 1 - 2% lidí.

Riziko stoupá při rychlém dosažené vyšší nadmořské výšky a při překonání příliš velkého výškového rozdílu; častěji u mužů, u mladších, úlohu hraje i preexistující plícní postižení.

Výraznější riziko je zejména při přespávání ve vyšších polohách. Příznaky se projevují nejčastěji 2. až 4. den, typickou je druhá noc strávená ve výšce.

Zpočátku je suchý dráždivý kašel, později dochází k dušnosti spojené s námahou až ke klidové dušnosti (= dušnost, když sedí). Plně vyvinutý edém plic provází vykašlávání růžového zpěněného sputa (= to, co se vykašlává). Pravidlem bývá např. tachykardie (= zrychlená srdeční akce), psychické poruchy až apatie a bludy.

Léky jsou ve fázích ověřování. Aplikuje se např. inhalovat salmeterol, slibné vypadá podání sildenafilu nebo tadalafilu. Jako první pomoc se dá kombinovat salmeterol ( 50mg inhalace) + sildenafil (25 - 50 mg) nebo nifedipin (10mg) + sildenafin (25 - 50mg). (!!Neshánějte léky pokoutně, ale před cestou se poraďte s lékařem, např. z cestovní medicíny, kam pravděpodobně půjdete!!)

Podání diuretik může vést ke zhoršení hypotenze (= nízký tlak), morfin tlumí dechové centrum, proto se nesmí podávat.

Své opodstatnění v profylaxi výškové nemoci by mohlo zřejmě mít pití silného čaje z koky, tradičního nápoje jihoamerických indiánů.

JEDINÝM racionálním postupem je zvyšování tlaku kyslíku sestupem do nižších poloh. Krátkodobě se dá použít inhalace kyslíkovou maskou nebo zvýšení atmosférického tlaku v tlakových vacích.

 

VÝŠKOVÝ EDÉM MOZKU (= otok mozku)

Vyskytuje se při pobytu nad 4.500metrů u okolo 1% řádně neaklimatizovaných osob.

Příznaky mohou být nenápadné, hlavně se objevují změny chování, poruchy intelektu, zvyšuje se bolest hlavy, pocit na zvracení a zvracení, později se objevují halucinace, dezorientace, otupělost až bezvědomí, vzácně křeče.

Často se již brzy začíná objevovat ataxie (= porucha hybnosti). Typická je porucha chůze typu pata na špičku nohy. Pokud se objeví ve vyšší nadmořské výšce, musíme předpokládat, že je prvou známkou otoku mozku!

Vedle URYCHLENÉHO SESTUPU do nižších poloh ( pokud možno s podporou inhalace kyslíku maskou nebo hyperbarickými vaky) je lékem první volby dexametazon v dáve 4 - 8 mg po 4 - 6 hodinách. S podáváním pokračujeme do dosažení nižších poloh, jinak se mohou potíže vrátit!  (!!Neshánějte léky pokoutně, ale před cestou se poraďte s lékařem, např. z cestovní medicíny, kam pravděpodobně půjdete!!)

 

VÝŠKOU podmíněné KRVÁCENÍ DO SÍTNICE, TROMBÓZA, TROMBOEMBÓLIE

K jejich prevenci je nutno především dodržovat pitný režim.

Při projevech trombózy je optimální podávat nízkomolekulární hepariny.(!!Neshánějte léky pokoutně, ale před cestou se poraďte s lékařem, např. z cestovní medicíny, kam pravděpodobně půjdete!!)

 

Převzato ze ZDROJe:

Bultas J.: Výšková nemoc - praktické aspekty diagnostiky a léčby; Med pro praxi 2008, 5 (6)

 

 

 

TOPlist

 Upozornění!

Vstoupili jste na stránky, které byly vytvořeny s cílem zpřístupnit studiem a lékárnickou praxí získané informace, jejichž je autorka stránek vlastníkem, veřejnosti a pomoci ji v orientaci v oblasti samoléčení.

Poskytnuté informace v žádném případě nenahrazují komunikaci s lékařem ani lékárníkem.

Před užitím jakéhokoliv léku si přečtěte příbalový leták nebo se poraďte s lékárníkem nebo s lékařem. Autorka nezodpovídá za chybnou interpretaci informací obsažených na stránkách a není odpovědná za jakékoliv škody, které vzniknou následnými postupy či jednáním, jež jsou provedena na základě obsahu těchto stránek. Léky uvedené na stránkách mají laikům pouze osvětlit problematiku a pomoci v orientaci; jsou-li uvedeny názvy léků, jsou uvedeny nahodile pro orientaci v problematice.

Vstupem na stránky jste potvrdili, že jsem se seznámil/ seznámila s cílem i s omezením těchto stránek.